Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Případ environmentálního hnutí v ČR: Identita v Extinction Rebellion
Minkovová, Beatriz ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Předmětem diplomové práce je environmentální hnutí Extinction Rebellion v České republice. Pro porozumění kontextu je v teoretické části práce představena historie environmentálních hnutí, vývoj aktivismu na území České republiky a zároveň jsou přiblíženy současné české environmentální organizace a rozdělení protizákonných jednání. Součástí teoretické části je detailní představení hnutí Extinction Rebellion jak v mezinárodním, tak českém prostředí, a také definování kolektivní identity jakožto zásadního pojmu diplomové práce. Cílem tohoto kvalitativního výzkumu je zjistit, jaká je kolektivní identita hnutí Extinction Rebellion. K důkladnému a celistvému pochopení kolektivní identity hnutí a také Extinction Rebellion jako fenoménu, si výzkum klade vedlejší výzkumné otázky týkající se motivací lidí pro vstup do hnutí, očekávání, s kterými do hnutí vstupovali a přístupu členů ke klimatické změně. Pro zodpovězení otázek se využívá sběr dat skrz polostrukturované rozhovory a dokumenty. Hlavními aplikovanými koncepty jsou tři kategorie a tři rysy kolektivní identity definované Albertem Meluccim. Extinction Rebellion je grass-root, radikální a autonomní hnutí, využívající strategie nenásilné přímé akce a občanské neposlušnosti k upozornění na klimatickou změnu, kterou vnímají jako komplexní a naprosto...
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.